Jenže věk není jediné kritérium.
Každé dítě se vyvíjí trochu jinak, vyrůstá v jiném prostředí a baví ho něco jiného. Jedno potřebuje pořád běhat, jiné vydrží dlouho sedět u skládačky. Jedno miluje zvířátka, jiné je zásadně odmítá. Jedno chce pořád něco stavět a druhé si nejraději povídá.
Věk je tedy dobré vodítko, ale sám o sobě nám ještě neřekne, jaká hra bude právě pro vaše dítě ta pravá.
Obecně samozřejmě můžeme říct, co většina dětí v určitém věku postupně zvládá. Tříleté dítě už mívá celkem slušnou slovní zásobu – výslovnost je ovšem jiná kapitola. Jemná motorika udělala za první roky obrovský pokrok.
Dítě se samo nají, aniž by bylo třeba malovat kuchyň. Ba dokonce dokáže uvařit – pro panenky nějakou dobrotu z písku a sedmikrásek.
Je zdatným stavitelem věží a ohrádek, bezpečně pozná základní barvy, umí zašroubovat třeba víčko a kreslí stále lepší hlavonožce. Začíná si hrát společně s dalšími dětmi nebo dospělými, nejen „vedle“ nich, a ve hře napodobuje druhé.
V následujících dvou letech udělá obrovský vývojový skok. Naučí se stříhat, navlékat, trhat a lepit, zvládá stavebnice s většími dílky, šrouby a kolečky, dokáže si zahrát jednoduchou stolní hru. A protože už trochu umí počítat, zvládá také hry, při kterých se hází kostkou. Postupně se přitom učí i něco neméně důležitého: vyhrávat a prohrávat.
Ve třech letech tedy nepořizujeme hračku pro tříleťáka, ale pro človíčka, který se překotně vyvíjí.
Dalším důležitým kritériem je, proč vlastně hru vybíráme.
Chceme podpořit něco, v čem je dítě šikovné? Třeba si všímáme, že ho čísla a počítání baví mnohem víc než jeho vrstevníky, a chceme mu nabídnout další výzvy.
Nebo naopak hledáme hru, která mu pomůže s něčím, co mu zatím úplně nejde? Třeba s jemnou motorikou, soustředěním, řečí nebo schopností počkat, až přijde řada.
Tohle samozřejmě platí pro jakýkoliv dětský věk.
A možná je tu ještě jedno kritérium, na které někdy zapomínáme.
Občas ve snaze pořídit dítěti něco, co ho posune ve vývoji dál, zapomeneme na samotný účel hry: pobavit, ne otrávit.
Desková hra určená pro děti 6+ může být sice báječná, chytrá a krásně provedená, ale pětileté dítě může její složitost a zdlouhavá pravidla na dlouhou dobu otrávit.
A naopak hra, která je podle věkového označení „jen“ pro čtyřleté, může být přesně to, co šestileté dítě právě potřebuje – pokud ho baví, dokáže si ji užít a zároveň si při ní něco procvičí.
Věk na krabičce tedy berme jako doporučení, ne jako zákon.
A při výběru se ptejme nejen: „Kolik je dítěti let?“, ale také:
Co už umí? Co ho baví? Co ho zajímá? Co mu jde? A co bychom chtěli trochu potrénovat?
Teprve z těchto odpovědí začíná být výběr hry opravdu zajímavý.
S přibývajícím věkem dítěte už může být výběr hry pěkný oříšek. Děti začínají mít velmi specifické a zároveň široké zájmy a rozhodně není pravda, že „jenom hledí do mobilu“. I když ano – správně zvolenou hrou můžeme trochu pomoci tomu, aby se děti obrazovkám věnovaly méně.
Máme pro vás několik tipů na hry podle věku, ale také podle toho, co právě chcete rozvíjet.
U nejmenších dětí fungují především jednoduché hry a skládačky, při kterých mohou objevovat, porovnávat a manipulovat s předměty.
Párové skládačky mohou rozvíjet logické myšlení a zároveň pomoci s poznáváním barev, jako například Barvy.
Velké téma je také jemná motorika. Všelijaké skládání, navlékání, spojování a rozebírání je pro malé ruce skvělá práce. Třeba stavebnice Lalaboom.
Na klasické stolní hry je ještě většinou brzy – pravidla jsou pro malé hráče trochu moc velká věda. Existují ale výjimky.
Třeba Hop a šup. Trpaslíčci spěchají na klouzačku, aby dole mohli sebrat hračku, a to děti obvykle pochopí velmi rychle. Chce to jen maličko povolit pravidla a je to.
Tady už se začíná objevovat spousta nových dovedností. Děti chtějí vědět, jak věci fungují, a zároveň je baví zkoušet, co všechno dokážou samy.
Když potřebujeme trénovat zavírání, otvírání, zavazování, otáčení, cvakání a vůbec objevování různých mechanismů, hodí se Activity board – domeček.
Malá, „cestovní verze“ je Kostka zručnosti, která mimo jiné objasní fungování zámku. Cvak!
V tomto věku už také nastává čas stolních her. Třeba Tři prasátka mají jednu velkou výhodu: všichni hráči hrají proti zlému vlkovi. A pokud je náhodou vlk rychlejší než prasátka, lze se zdravě naštvat na vlka – a ne na spoluhráče.
Protože děti už začínají zvládat i jednoduché počty, přicházejí na řadu hry s kostkami a počítáním. Třeba Pet Five.
Velmi přitažlivé jsou také magnetické skládačky, oblékání, tvoření legračních postaviček, příběhů a celých scenérií. Kromě toho, že se dětem fakt líbí, jsou úžasným pomocníkem pro rozvoj slovní zásoby, logického myšlení i jemné motoriky, která začíná být v tomto období čím dál důležitější.
Děti tak mohou tvořit příběhy na stavbě, se zvířátky nebo oblékat celou rodinu.
Pozor, škola!
Rodičovské a prarodičovské snahy se soustřeďují na to, aby dítě bylo co nejlépe připraveno na školu: jemná motorika, sebeobsluha, výslovnost… A teď ještě zařídit, aby ho to všechno bavilo.
Jemnou motoriku můžeme potrénovat třeba s Mozaikou s pinzetou. Trénujeme správný úchop tužky, paní učitelka nás pochválí. Kluci možná raději sáhnou po šroubování se stavebnicí Korbo.
Když je problém s pravou a levou, poradí Mašinky.
Zavazování a zapínání můžeme trénovat na Activity boardu z předchozí věkové kategorie nebo na staré dobré botě.
O výslovnosti a logopedických pomůckách budeme psát podrobněji v jiném článku. Teď jen zmíníme logopedy oceňovanou skládačku Denní činnosti.
Zlatý věk her:-) Děti dokážou přečíst a pochopit pravidla, pokud to není zrovna Válka o trůny. Už toho spoustu umějí, do her bez obav můžeme zapojit více strategie a logického myšlení než náhody.
Logická hra Nalož to správně vypadá jako taková nějaká dřevěná skládačka pro prťata. Věřte, není. Naskládat všechen nábytek do stěhováku pěkně provětrá mozkové závity i starším. Přinejhorším můžou jet stěhováci dvakrát, no.
Co dělat, když nám do bezstarostného světa her vpadne násobilka a vyjmenovaná slova? Opět si můžeme pomoci hrami: osvědčená Ypsilonie se čtyřmi herními plány, mnoha otázkami a variacemi. Hra procvičuje vyjmenovaná slova jen tak mimochodem a děti si jednotlivé „vyjmenované“ hlášky dlouho pamatují. Dobrodružství s vyjmenovanými slovy vypadá jako menší bráška Ypsilonie, také 4 herní plány, které se dají spojit nebo hrát samostatně. Na rozdíl od Ypsilonie jsou otázky a úkoly více “školní“, více souvisí přímo s výukou. Herní doba je kratší a hra se více hodí do školních kolektivů.
Dalším bubákem či radostí je násobilka, od prvního procvičování s tabulkami, po násobilkové hry:
Dobrodružná násobilka s hledáním pokladu nebo logicko-strategicko-násobilkové Žáby a kraby .
To jsou povětšinou hry, které si rádi zahrají i dospělí. Ke slovu přichází logika, vytváření strategií a kombinací, fantazie a kreativita.
Kreativní rozcvičky přesvědčí úplně každého, že dokáže být kreativní. Velmi vhodné do tříd plných otrávených puberťáků i pro jednotlivé exempláře. Samozřejmě i pro všechny ostatní, ať už ve svou kreativitu věří nebo nevěří.
Hexafari na procvičení krátkodobé paměti při skládání zvířecích sekvencí, schopnost kombinace, matematické myšlení a odolnost vůči stresu může (ale nemusí, nemusí) být výhodou.
Středověk – žádné nudné letopočty, ale hodně práce s budováním panství. Měli to panovníci lehké? A co všechno s budováním panství souviselo?
Mě nedostanou - parádní hra, která prověří mravní základ a taky samostatnost. Jednou se to bude hodit na začátku podnikání.
Napište nám, co dítě baví, kolik mu je a co byste s ním chtěli procvičovat. Pokud danou hru známe, rádi poradíme.
Opravdu chcete vyprázdnit košík?