Psaný projev, to je jiná. Jistě znáte takové ty vtípky o pozici čárky ve větě, která poněkud mění smysl:
Pojďte jíst, děti.
Pojďte jíst děti…
Takže abychom se mohli vyjadřovat písemně a nastoupili tak trnitou cestu poznání pravopisu a gramatiky, začínáme abecedou.
A také nácvikem psaní. K tomu slouží třeba Čmáropis, ale pro rozvoj grafomotoriky skvěle poslouží i balicí papír a jakákoli pastelka nebo fixka. Hlavně aby se dítě nebálo ručičkou pěkně opisovat obrovská i menší kola, osmičky a klikyháky. Právě přes ně totiž vede cesta k psacím písmenkům.
Na abecedu můžeme jít s pexesem, dominem, magnetkami i kartami, třeba s kvartetem.
S Bambilionem pak můžeme postoupit od písmenek ke slovům a dál ho využít pro spoustu dalších her se slovy, tvořením vět nebo vyjmenovanými slovy.
A vyjmenovaná slova, ta protivná a podle některých zbytečná věc, se dají zvládnout opravdu zábavně. S Ypsilonií, s dalším Dobrodružstvím anebo s Kryštofem Prevítem.
A co další čeština?
Slovní druhy, druhy vět, vzory podstatných jmen a další gramatické radosti už mají mezi hotovými hrami výběr podstatně chudší. Což je škoda – právě tady by se nějaká opravdu dobrá hra hodila.
Ale hrát si můžeme i bez krabice. U slovních druhů třeba hledat doma podstatná jména, vymýšlet co nejvíc sloves na určité písmeno nebo skládat co nejšílenější věty podle zadání: přídavné jméno + podstatné jméno + sloveso. Čím větší nesmysl vznikne, tím lépe se obvykle pamatuje.
A pokud potřebujeme mít slovní druhy nebo vzory podstatných jmen opravdu pořád na očích, můžeme si je nově dát dokonce pod hlavu. Máme totiž i „výukové“ polštáře.
Osmotickou metodu učení ovšem ani tentokrát negarantujeme.
Druhy vět se zase dají procvičovat úplně bez pomůcek. Jednu obyčejnou větu zkuste říct jako otázku, rozkaz nebo přání. U věty „Půjdeme na zmrzlinu“ se potřebná motivace většinou dostaví sama.
Někdy pomůže hra z krabice. Někdy stačí papír a fixa. A někdy si slovní druhy dáte pod zadek. Tedy pod hlavu.
Opravdu chcete vyprázdnit košík?